Paměť zvuku

doc. Ivo Kahánek

Jaký je z Vašeho pohledu vztah klavírní tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany ke světovému klavírnímu repertoáru, a jaký je Váš vztah ke klavírnímu dílu těchto dvou autorů?

Vztah obou autorů ke světovému klavírnímu repertoáru je dle mého soudu velmi rozdílný. Zatímco Smetana považoval za svůj hlavní vzor Liszta a klavír byl pro něj jedním ze stěžejních vyjadřovacích prostředků, Dvořák inklinoval více k salonnějšímu a vokálnějšímu projevu, inspiroval se více Mozartem, Schubertem a Schumannem a klavír pro něj byl více skicářem či příležitostným prostředkem. S tímto ohledem by také bylo dobré je zařazovat do koncertních programů — jako specifické obohacení esteticky různě pojatých recitálů.

V jakém věku jste se poprvé jako student začal zabývat hudební interpretací a přístupy k ní?

Pokud myslíte „vědomou“ interpretací, tedy studiem z hlediska stylu a celkově promyšlenějších přístupů ke hře na klavír, pak bych řekl že přibližně kolem 12 let. Největší vývoj jsem v tomto směru ale prodělal určitě později, zejména na AMU.

V čem nejčastěji nacházíte inspiraci? Jak probíhá Vaše příprava na koncert?

Zvolil bych si spíš druhou otázku — ta první by byla spíš na přednášku z hlubinné psychologie či metafyziky :-) Dlouhodobá příprava je hodně závislá na tom, v jakém stadiu práce na skladbě se nacházím, a kolik času zbývá do koncertu. Jde o správný poměr racionálního a tvůrčího přístupu a také detailní práce vs. práce s většími celky. Obecně se dá říct, že čím kratší čas do koncertu tím „celostnější“ přístup volím. Nedá se to však říct stoprocentně. Každopádně je důležité brát cvičení na nástroj jako soubor metod vedoucích k špičkové interpretaci na pódiu, nikoli jako práci samu o sobě. Poslední extrémně důležitá věc při přípravě je naučit se těsně před vystoupením „nechat v šatně“ to naučené a jít skladbu vytvořit teď a tady.